Pekáč buchet | Kateřina Petrusová

Na rozdíl od minulého měsíce jsem si vybrala knihu na odlehčenější téma. Román od českého autora po roce 2000 to splňuje a já si můžu spokojeně odškrtnout další měsíc.

Anotace

ONA

Redaktorka ženského časopisu, expertka na vaření. Miluje nové recepty, oprašuje staré po babičkách, dobrého jídla se nikdy nepřejí a je pro ni středobodem vesmíru. Sama o sobě říká, že je gastrosexuálka. Sport je pro ni nutné zlo, aby nenakynula jako její milované tvarohové buchty. Jmenuje se Klára.

ON

Adrenalinový sportovec. V létě leze po horách, v zimě po zamrzlých vodopádech. Sport je součástí jeho života a nedokáže bez něj existovat. Jeho břišní, zádové, hýžďové, no prostě všechny svaly, podle toho patřičně vypadají. Pekáč buchet může spořádat na posezení a nebude to na něm vůbec vidět. Jmenuje se Matouš.

Klára a Matouš. Moc knih od českých spisovatelích nečtu, a když už náhodou se nějaká objeví, tak je to fantasy, takže mívám o pořádná česká jména velkou nouzi. Klára a Matouš. Matouš a Klára. Zní to hezky, že jo?

Kromě mého soukromého fetiše na česká jména, mi padly do oka recepty. Na začátku každé kapitoly je krátký recept na nějakou tu (většinou sladkou) mňamku. A jelikož ráda peču a ještě raději jím, rozhodně si něco z toho ukuchtím.

zdroj

Hned ze začátku je jasně řečeno, že Klárka je starší než Matouš a ne jen o pár dní/týdnů/měsíců. Naši kuchařce ještě do čtyřicítky zbývá spousta času, nikdy ale není toto magické číslo napsáno přesně. Neberte mě špatně, vím, že dáma věk nikdy neprozrazuje, ale já jsem holt šťoura a pěkně mě to štve. Chápu, proč není zmíněno, ale mě to tam chybí.

Na jednu stranu krátké, na druhou stranu si u spousty románů říkám, že někdo mohl třetinu vytrhnout a nic by se nestalo. Jak se říká, méně je více, méně je více. Jen je mi líto, že není na nic čas ani prostor. Ani jednu z postav pořádně nepoznáte, neznáte jejich minulost, oblíbený film nebo nenáviděný předmět ze základky. Tohle mi tu hodně chybělo, stejně jako podrobnější popis vztahu Matouše a Kláry. Takové ty obyčejné hádky, schůzky na oběd apod. Posledních 30 stránek dost prosvištělo.

Krátké a skvělé na zasmání, pokud fandíte humoru Bridget Jonesové. Pro mě to nebylo to pravé ořechové, jsem zvyklá na detailnější příběhy. 152 stránek je pro mě na knihu málo. :)

AnetKej